|
|
Septické stavy z pohledu klinické mikrobiologie
SZITAIOVÁ, Markéta
Tato práce se zaměřuje na problematiku infekcí krevního řečiště z pohledu klinické mikrobiologie. Diagnostika pomocí automatického hemokultivačního systému BACT/ALERT Virtuo. V teoretické části práce jsou zmínky o onemocnění krevního řečiště, původcích sepsí, způsob izolace. V praktické části práce jsou zpracována data, získaná ve Fakulní nemocnici Plzeň, zaměřená na nejčastější agens způsobující sepse.
|
|
|
Základní mikrobiologické vyšetření hemokultur v automatickém hemokultivačním systému
ŽÁKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce je zaměřena na téma vyšetření hemokultur v automatickém hemokultivačním systému. V teoretické části se věnuje zejména obecným pojmům přítomnosti bakterií v krvi a rozvoji sepse, dále popsání nejčastějších infekčních agens v hemokulturách u odlišných skupin pacientů a také různým typům hemokultivačních systému od starších po nejnovější. Jsou popsány manuální systémy, jako např. Septi-Chek a Oxoid Signal systém, a automatizované systémy BACTEC a Bact/Alert, které pracují na odlišných principech. Rozebráno je také následné zpracování vzorků k identifikaci mikrobiálních původců a zjištění jejich citlivosti na antibiotika. Cílem je osvojit si praktické zpracování hemokultur v automatickém hemokultivačním systému BACTEC. Metodická část je věnována přípravě a zpracování vzorků pro hemokultivaci, následnému postupu inokulace na kultivační půdy a zhotovení mikroskopického preparátu barveného dle Grama. Dále se práce zabývá statistickým zpracováním dat poskytnutých na mikrobiologickém oddělení Nemocnice Písek, a.s., kde probíhalo také osvojení zpracování hemokultur. Statistické šetření bylo prováděno za účelem zjištění mikrobiálního spektra v hemokulturách a procenta pozitivit k celkovému počtu odebraných hemokultur v letech 2014-2018. Za zkoumané období bylo vyšetřeno celkem 9136 hemokultur od 3027 pacientů. Z celkového počtu hemokultur bylo pozitivních 1663, tzn. 18 %. 82 % hemokultur bylo negativních, nevykazovaly růst mikroorganismů. Mikrobiální spektrum je velmi široké, k nejčastějším nálezům patří, Escherichia coli, Staphylococcus aureus a Klebsiella species.
|
|
|
Vyšetřování hemokultur z interních oddělení Nemocnice Tábor, a.s.
SMRŽOVÁ, Kamila
Předkládaná práce se zabývá vyšetřováním hemokultur z interních oddělení Nemocnice Tábor, a.s. V teoretické části jsou představeny nejdůležitější pojmy vztahující se k tématu infekcí krevního řečiště a sepse. Pozornost je také zaměřena na důležitý projekt v rámci Evropy EARS-Net. V praktické části je popsán postup laboratorního vyšetření hemokultur ve všech jeho fázích (preanalytická, analytická, postanalytická) včetně postupu prací v případě pozitivity vzorku. Dále práce hodnotí data o hemokulturách odebraných na interních odděleních Nemocnice Tábor, a.s. za rok 2018, přičemž stanovuje incidenci gramnegativních bakterií u pozitivních vzorků a snaží se postihnout rozdíly mezi skupinami komunitních a hospitalizovaných pacientů. Posledním bodem je pak poskytnutí přehledu o rezistenci k antibiotikům u nejčastěji zachycených gramnegativních tyčinek včetně srovnání s daty z EARS-Net (průměr za interní oddělení v Česku). Za rok 2018 bylo vyhodnoceno jako pozitivní celkem 527 hemokultivačních lahviček. Po odstranění duplicit a kontaminací bylo k další analýze použito celkem 267 pozitivních lahviček, ze kterých bylo vykultivováno celkem 97 kmenů gramnegativních tyčinek. Mezi nejčastěji zachycené gramnegativními bakteriálními druhy v pozitivních vzorcích patřily Escherichia coli (48,5 %) a Klebsiella pneumoniae (22,7 %). Rozdíly mezi skupinami komunitních a hospitalizovaných pacientů byly zachyceny pouze u kmene Klebsiella pneumoniae, výrazněji se však spektrum patogenů nelišilo. Při zhodnocení míry rezistence dvou nejčastěji zastoupených bakteriálních druhů je i ve srovnání s daty s EARS-Net (průměr za interní oddělení v Česku) znepokojující vyšší frekvence výskytu kmenů druhu Klebsiella pneumoniae rezistentních k cefalosporinům třetí generace a ciprofloxacinu.
|
|
|
Základní mikrobiologické vyšetření hemokultur v automatickém hemokultivačním systému
ŽÁKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce je zaměřena na téma vyšetření hemokultur v automatickém hemokultivačním systému. V teoretické části se věnuje zejména obecným pojmům přítomnosti bakterií v krvi a rozvoji sepse, dále popsání nejčastějších infekčních agens v hemokulturách u odlišných skupin pacientů a také různým typům hemokultivačních systému od starších po nejnovější. Jsou popsány manuální systémy, jako např. Septi-Chek a Oxoid Signal systém, a automatizované systémy BACTEC a Bact/Alert, které pracují na odlišných principech. Rozebráno je také následné zpracování vzorků k identifikaci mikrobiálních původců a zjištění jejich citlivosti na antibiotika. Cílem bylo osvojit si praktické zpracování hemokultur v automatickém hemokultivačním systému BACTEC. Metodická část je věnována přípravě a zpracování vzorků pro hemokultivaci, následnému postupu inokulace na kultivační půdy a zhotovení mikroskopického preparátu barveného dle Grama. Dále se práce zabývá statistickým zpracováním dat poskytnutých na mikrobiologickém oddělení Nemocnice Písek, a.s., kde probíhalo také osvojení zpracování hemokultur. Statistické šetření bylo prováděno za účelem zjištění mikrobiálního spektra v hemokulturách a procenta pozitivit k celkovému počtu odebraných hemokultur v letech 2014-2018. Za zkoumané období bylo vyšetřeno celkem 9838 hemokultur. Z celkového počtu bylo pozitivních 2338, tzn. 24 %. 76 % hemokultur bylo negativních, nevykazovaly růst mikroorganismů. Mikrobiální spektrum je velmi široké, k nejčastějším nálezům patří Staphylococcus plasmakoagulasa negativní, Escherichia coli, Staphylococcus aureus subsp. aureus, Staphylococcus epidermidis a Klebsiella species.
|
|
|
Prokalcitonin u kriticky nemocných
Bureš, Martin ; Průcha, Miroslav (vedoucí práce) ; Zazula, Roman (oponent)
Cílem práce bylo stanovení koncentrace prokalcitoninu a C-reaktivního proteinu v séru pacientů, kteří splnili kritéria diagnózy sepse a srovnání jejich hodnot s pozitivitou hemokultur, která je exaktním potvrzením infekční etiologie SIRS (syndromu systémové zánětlivé odpovědi). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Horečka jako ošetřovatelský problém
RAIŠLOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o nemocné s horečkou. V úvodu teoretické části je vymezen pojem termoregulace a jsou popsány termoregulační mechanismy, v následující části je popsána tělesná teplota a jsou popsány aktivity sestry při měření tělesné teploty, krátce jsou zmíněny dostupné teploměry a čidla. V nejobsáhlejší části je vymezen pojem horečka, jsou popsány příčiny horečky, klinický obraz, fyziologické důsledky horečky, rozdělení horečky, diagnostika a možné metody snižování tělesné teploty. Dále je zmíněna ošetřovatelská péče o nemocného s horečkou a jsou popsány aktivity sestry při ošetřování. Ke splnění hlavního záměru této práce byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, jaké ošetřovatelské postupy nejčastěji používá sestra v rámci ošetřování pacienta s horečkou. Cíl 2: Zjistit, s jakou problematikou se nejčastěji setkává sestra při ošetřování pacienta s horečkou. Byly položeny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 : Jaké ošetřovatelské postupy nejčastěji používá sestra v rámci ošetřování pacienta s horečkou? Výzkumná otázka 2: S jakou nejčastější problematikou se sestra setkává při ošetřování pacienta s horečkou? Praktická část této práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, jehož základem byl hloubkový polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor byl veden se sestrami ze zdravotnických zařízení v Plzeňském kraji. Bylo osloveno dvacet sester, které splňovaly zadané kritérium pro jejich výběr. Podmínkou byla práce na oddělení ARO, JIP, chirurgickém nebo interním oddělení. Poté bylo metodou otevřeného kódování každé respondentce přiděleno číslo. Došlo k očíslování všech řádků, které obsahovaly odpovědi sester, aby na ně mohlo být poté odkazováno. Metodou "papír a tužka" došlo ke zvýraznění důležitých informací v textu. Následně byla použita technika "vyložení karet", kterou byla získaná data rozdělena do čtyř kategorií. Kategorie byly dále rozšířeny o podkategorie a byly zpracovány do schémat. Provedeným výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Sestry uvedly základní ošetřovatelské postupy, které používají při ošetřování nemocného s horečkou. Mají dobrý přehled o problematice při ošetřování těchto klientů. Všechny dotazované sestry se setkaly na svém pracovišti s nemocným s horečkou, znají příčiny horečky, které se vyskytují na jejich pracovišti. Uvedly široký rozsah příznaků i možných komplikací v souvislosti s horečkou. Při ošetřování nemocného se vždy řídí ordinacemi lékaře a provádí ošetřovatelské intervence. Z výsledků je zřejmé, že ošetřovatelské postupy se částečně liší nejen podle zdravotnického zařízení, kde respondentka pracuje, ale také záleží na tom, zda jde o oddělení intenzivní péče, či standardní oddělení. Na JIP a ARO mají více vybavení i personálu pro poskytování vysoce kvalitní ošetřovatelské péče, ale i standardní oddělení dle výsledků výzkumu poskytuje kvalitní ošetřovatelskou péči. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry rámcově prokázaly své znalosti, které se týkají péče o nemocné s horečkou, a mají přehled o problematice při ošetřování. Ale i tak v každé oblasti vzniká prostor pro další rozšíření teoretických vědomostí i praktické zkušenosti. Na základě teoretického studia o horečce, ošetřovatelské péče o nemocné s horečkou, specifik při ošetřování a vyhodnocení výsledků výzkumného šetření byl jako výstup z práce vytvořen manuál "Ošetřovatelská péče o nemocné s horečkou", který je přiložen jako příloha (příloha 6). Bakalářskou práci je též možno použít jako informační materiál pro sestry zdravotnických zařízení, které se ve svém povolání setkávají s nemocnými s horečkou.
|
|
|
Bakteriologické vyšetření hemokultury
MAJEROVÁ, Natálie
Cílem této bakalářské práce je seznámení se s možnostmi vyšetření hemokultur, osvojení si metodiky vypracování manuálních a automatizovaných hemokultur v laboratoři Stafila a na oddělení bakteriologie v Nemocnici České Budějovice, a.s., dále porovnání těchto dvou systému a naučení se základní interpretace výsledků. V teoretické části jsem se věnovala infekcím krevního řečiště, sepsi a její diagnostice, nozokomiálním nákazám a v poslední části se věnuji nejčastějším bakteriálním původcům infekce krevního řečiště. V praktické části se věnuji postupu zpracování hemokultur, nejdříve preanalytické fázi, která zahrnuje odběr vzorku a jeho transport. A poté fázi analytické, ve které jsou popsány kultivační lahvičky, základní metody pro průkaz bakterií jako je výroba mikroskopického preparátu a kultivace bakterií. V další části se věnuji bližšímu určování bakteriologického druhu a stanovení citlivosti na antibiotika. V poslední části jsou zahrnuty výsledky kultivace sledovaného souboru a to z obou metod. Pozitivní nález se vyskytl v 15% odebraných hemokultur.
|
|
|
Mikrobiologické vyšetření hemokultur automatizovaným systémem BACTEC
VANIŠOVÁ, Petra
Cíl: Cílem práce bylo popsat výskyt patogenních mikroorganismů v krevním řečišti, které ohrožovaly zdraví a život pacienta. Pomocí automatického hemokultivačního systému BACTEC byly zjištěny bakterie či kvasinky podílející se na rozvoji sepse v dané oblasti a výsledky byly porovnány s odbornou literaturou. Bylo zhodnoceno procentuální zastoupení kontaminovaných vzorků s cílem poukázat na důležitost správného odběru materiálu a edukace zdravotnického personálu. Pro porovnání nálezů v kultivačních médiích byly využity kontrolní stěry kůže. Rovněž byla zaznamenána doba, po kterou kultivace probíhala, jelikož hraje důležitou roli v uzdravení pacienta a snižuje náklady na jeho případnou léčbu. Metoda: Praktická část práce se na rozdíl od teoretického úseku soustřeďuje na přípravu vzorků v laboratoři a vlastní analýzu, včetně identifikace mikroorganismů pomocí mikroskopických, kultivačních a biochemických technik. Pro detekci infekčních agens v hemokulturách byl využit automatizovaný hemokultivační systém BACTEC 9050, který používá fluorescenční senzor k zaznamenání tvorby CO2. Oxid uhličitý reaguje s vodou za vzniku kyseliny. Tento chemický děj je doprovázen poklesem pH. Obsah pozitivní aerobní lahvičky se vyočkuje na vhodnou kultivační půdu. Mikrobiální nárůst se hodnotí po uplynutí 17 až 24 hodin v termostatu, následně se provede testování citlivosti na antibiotika a určí se léčba. Výsledky: Bylo odebráno 1643 vzorků, u 1359 se neprokázal výskyt žádných patogenních druhů. Práce se zabývá nálezy 284 hemokultivačních lahviček označených přístrojem jako pozitivní. Escherichia coli byla zjištěna nejčastěji. Klebsiella pneumoniae se v počtu nálezů řadila na druhé místo. Majoritní zastoupení měly gramnegativní bakterie (72 %). Kontaminace byla spojena s 4,7 % z celkového množství vyšetření a souvisela s chybami při odběru. Závěr: Každoročně přibývá počtu infekcí krevního řečiště a jsou i v současné době spojeny s vysokým procentem úmrtí. Hemokultivační vyšetření prostřednictvím automatických systémů je stěžením bodem rychlé a přesné detekce mikroorganismů.
|
|
|
Problematika odběru krve na vyšetření hemokultury.
NOVÁKOVÁ, Olga
Současný stav: Kultivační vyšetření krve je zaměřené na odhalení infekce v krevním řečišti. Stále častěji dnes dochází ke komplikacím onemocnění v podobě toxikémie, bakteriémie a sepse.Diagnostika septických stavů bývá obtížná a mikrobiologické vyšetření krve zde hraje nezastupitelnou roli. Odběr krve na hemokulturu patří k technicky i časově náročnějším a tyto odběry musí sestry perfektně ovládat.Předmět: Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo identifikovat rizikové faktory, týkající se odběru krve na hemokulturu, které mohou ovlivnit výsledek kultivačního vyšetření. Zjistit, zda sestry znají a dodržují doporučený postup při odběru krve na hemokulturu a identifikovat chyby, kterých se sestry při tomto odběru nejčastěji dopouštějí.Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Realizace výzkumu byla povolena hlavní sestrou Nemocnice České Budějovice a. s.Výsledky: V teoretické části práce byl popsán doporučený postup odběru krve na hemokulturu a rizikové faktory, které ovlivňují výsledek hemokultivačního vyšetření. Výsledky pozorování ukázaly chyby, kterých se sestry při odběru krve na hemokulturu nejčastěji dopouštějí.Znalosti sester o doporučeném postupu odběru a pravidlech charakterizující tento odběr, které zjišťoval provedený rozhovor, jsou dostatečné. Sestry jsou dobře seznámeny s danými postupy a odlišné metody umějí zdůvodnit.Závěr: Správná diagnostika infekcí krevního řečiště může zachránit pacientům život. Na sestry jsou kladeny velké požadavky, aby svými postupy co nejvíce eliminovaly rizikové faktory, které mohou ovlivnit výsledek hemokultivačního vyšetření. Výstupem této práce je identifikace nejčastějších chyb, kterých se sestry dopouštějí a návrh preventivních opatření, které by eliminovaly odhalené rizikové oblasti. Příčinou chyb může být neznalost, již zautomatizovaný odlišný postup a také časový a psychický tlak při péči o pacienty.
|
host ::
RSS.